Sociální sítě v (dobrých) rukou novinářů

V záplavě informací, která je hlavním efektem rozvoje digitálních technologií a elektronické komunikace v prostředí internetu, se dnes musí zorientovat nejen čtenáři, ale i původně zprostředkovatelé informací - novináři. Ty tam jsou doby, kdy stačil pečlivě vedený telefonní seznam popř. servis tiskových a informačních agentur. Současná žurnalistická rutina se už neobejde bez online připojení a ani bez sociálních sítí.

Role moderního novináře se mění

Zdálo by se, že pro novináře v současnosti není snazší cesta, než vybrat ze záplavy informací tu mediálně zajímavou. Stejnou možnost má ale tisícihlavá skupina jeho potenciálních posluchačů, diváků či čtenářů. Role moderního novináře se proto zákonitě musí přizpůsobovat.

Informace v dnešní době mediální pracovníci jen nedodávají či nezprostředkovávají, ale zpracovávají a analyzují s určitou přidanou hodnotou. Nebo by alespoň měli. Jen nekonečná recyklace obsahu nestačí, nasnadě je spíše vyhodnocení dostupných informací a jejich zařazení do příslušného kontextu, který uvede publikum do nových souvislostí nebo mu jen pomůže zorientovat se v moři slov a obrázků. Pokud je to navíc srozumitelně a alespoň trochu záživně, s použitím infografiky nebo multimédií, žurnalistická profese jen tak nevymizí.

Témata se nemnoží, ale recyklují

Problémem dnešní medializace však je právě recyklace obsahu a tím paradoxně zúžený rozsah dostupných témat nejen pro novináře. A zde nastupují sociální sítě. Podle agentury My.cz a společnosti Datank slouží právě ony českým žurnalistům stále častěji jako zdroj informací.

  • 46 % z těch s aktivním profilem přitom využívá pro pracovní účely Facebook a 17 % YouTube.
  • V USA využívá podle Bulldog Reporte a TEKgroup např. Facebook jako zdroj informací více než 70 % novinářů.

Jistě, informace na sociálních sítích jsou skutečně superrychlé, jejich kvalita a zejména možnost ověření však stále brání skutečně masivnímu rozvoji tohoto typu informačního zdroje pro práci tradičních novinářů. Proto je v Česku i nejrozšířenější Facebook stále v závěsu za tiskovými zprávami či konkrétními osobami.

Sociální sítě zatím fungují hlavně jako Vox populi

Určitých funkcí se však už sociální sítě v českém mediálním rybníčku zhostily.

Ve zpravodajství i publicistice se využívají jako bezedný zdroj citací, jakýsi zásobník hlasu lidu. Jeho síla vzrostla za poslední tři roky více než pětinásobně. Získat vyjádření někoho v anketě přímo na ulici je tak dnes zbytečné, JardaP se na Facebooku vyjádřil snad jasně, ne?

Stále aktuálnější trend, kterým sociální sítě nabourávají dosud běžnou novinářskou rutinu, spočívá v rychlosti novinek. Novinář často musí zachytit žhavou aktualitu mezi prvními a zpracovat ji ještě dřív, než se začne lavinově šířit. Tento nelehký úkol mu do budoucna mohou usnadnit nové softwareové nástroje reagující na potřeby mediálního trhu, jako je kupříkladu program vyvíjený Microsoftem a univerzitou Rutgers. Seriously Rapid Source Review (SRSR) bude umět totiž filtrovat tweety od klíčových zdrojů, vyhodnotí ale zároveň i jejich přesnost a důvěryhodnost. A to na základě identifikace očitých svědků nebo archetypu uživatelů v rámci kontextové stopy jejich profilu na sociální síti.

Ne poslední, ale o to více dnes již bez debat legitimní a tudíž nezanedbatelnou, funkcí sociálních sítí v rukou novinářů je samotné šíření takto zachycených a zpracovaných highlightů. Téměř všechna média již využívají svých vlastních profilů na sociálních sítích a žijí skrze ně. Otázkou (i času) je, která jen v recyklačním modu a která naopak v plně funkčním online sociálnu.

Autor: Tým SOVA NET, 19. 2. 2012

Potřebujete poradit? Kontaktujte nás

Your name *
Odesláním formuláře přijímáte naše Zásady zpracování osobních údajů.
Děkujeme za vyplnění formuláře.Odeslání formuláře se nezdařilo.